|
|
Studium biodegradace polyhydroxyalkanoátů.
Wurstová, Agáta ; Přikryl, Radek (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium biodegradace polyhydroxyalkanoátů, konkrétně polymeru polyhydroxybutyrátu. První část práce se zabývá studiem biodegradace polyhydroxybutyrátu ve formě PHB prášku a PHB fólie pomocí vybraných druhů mikroorganismů z řad bakterií, kvasinek a plísní. Jako zástupce bakterií byl vybrán mikroorganismus Delftia acidovorans, z řad kvasinek Aureobasidium pullulans a ze zástupců plísní Aspergillus fumigatus. Aktivita extracelulární PHB depolymerázy byla analyzována turbidemitrickým měřením suspenze PHB granulí. Zároveň byla stanovena hodnota pH a teplotního optima jednotlivých PHB depolymeráz. Z výsledků vyplývá, že bakterie D. acidovorans dokáže částečně degradovat PHB, naopak kvasinka A. pullulans nedokáže PHB účinně degradovat. Nejvýraznější degradační schopnost vykazovala plíseň A. fumigatus, která PHB kompletně degradovala v rámci daného testu. Extracelulární enzymy exprimované těmito mikroorganismy při kultivaci na PHB jako jediném zdroji uhlíku byly analyzovány pomocí SDS-PAGE. Druhá část práce se zabývá biodegradací PHB ve formě PHB fólie, PHB tvrzené fólie a PHB Nanoul textilie v rámci standardního kompostovacího testu. Polosuchá kultivace podávala pozitivní výsledky, kdy v intervalu od 14. dnů do dvou měsíců byly zcela biodegradovány všechny formy použitých PHB. Co se týče polosuché kultivace, byla touto metodou ještě studována míra biodegradace polyuretanových elastomerů, kde část polyesterového polyolu byla nahrazena PHB (PU-PHB). Testovány byly vzorky obsahující komerční PHB od firmy Sigma a vzorky s PHB připravené na Fakultě chemické VUT v Brně. Jednotlivé vzorky se navíc lišily rozdílnou koncentrací dispergovaného PHB (1 %, 5 % a 10 %) v polyuretanu. Na konci kultivace, která trvala dva měsíce, byly zjišťovány mechanické změny materiálu v tahu, účinnost biodegradace vážkovou analýzou a změna povrchu materiálu analýzou mikroskopickou.
|
|
|
Azolová rezistence u Aspergillus fumigatus: genetický podklad a mechanismy šíření v České republice
Holíková, Kristýna ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Chrenková, Vanda (oponent)
Aspergillus fumigatus je široce rozšířená saprofytická houba, která se často uplatňuje jako oportunní patogen. Způsobuje onemocnění aspergilózu, která se může projevovat i jako život ohrožující infekce u imunokompromitovaných pacientů. Azolové deriváty patří mezi léky první volby v terapii aspergilózy, ale celosvětově se zvyšující výskyt azol-rezistentních kmenů A. fumigatus představuje závažný klinický problém. Studie posledního desetiletí ukázaly, že především důsledkem používání azolových fungicidů v zemědělství dochází k selekci rezistentních kmenů, které většinou nesou mutace v genu cyp51A. Právě to následně komplikuje i léčbu pacientů s aspergilózou. Přestože incidence infekcí nereagujících na léčbu azolovými antimykotiky narůstá, nebyla prevalence azolové rezistence v České republice dosud studována. Prvním cílem této diplomové práce proto bylo zjistit prevalenci azolové rezistence u klinických kmenů A. fumigatus v ČR a studovat molekulárně-genetický podklad této rezistence. Druhým cílem bylo zjistit prevalenci rezistence a její genetické mechanismy v půdním prostředí a zkoumat vztahy mezi půdními a klinickými rezistentními izoláty. Pro tyto účely bylo ze tří zdravotnických zařízení shromážděno v letech 2019-2021 celkem 301 klinických izolátů A. fumigatus. Dále bylo získáno 300 půdních...
|
|
|
Analýza plicních vzorků infikovaných Aspergillus fumigatus a Pseudomonas aeruginosa metodami rastrovací elektronové mikroskopie
Juříková, Tereza ; Benada, Oldřich (vedoucí práce) ; Nebesářová, Jana (oponent)
Infekční onemocnění představují i přes významný pokrok v medicíně ohrožení života, k čemuž přispívá nárůst multirezistentních kmenů mikroorganismů či pozdní odhalení původce onemocnění. Oportunně patogenní houba Aspergillus fumigatus vyvolává onemocnění dýchací soustavy, která nazýváme aspergilózy. Invazivní plicní aspergilóza se rozvíjí u imunokompromitovaných pacientů po vdechnutí všudypřítomných spor A. fumigatus a ročně na ni umírá 450 000 pacientů. V infikované tkáni se tvoří biofilm, který částečně chrání A. fumigatus před antimikrobiálními látkami. Pozdě zahájená terapie proto nemusí být dostatečně účinná. Infekce imunokompromitovaných pacientů a tvorba biofilmů je charakteristická i pro gram negativní bakterii Pseudomonas aeruginosa, která je díky produkci mnoha virulenčních faktorů a multirezistenci k antibiotikům obávaným oportunním patogenem. Rastrovací elektronová mikroskopie (SEM) poskytuje detailní informace o morfologii mikroorganismů s rozlišením desítek nanometrů, což umožňuje pozorovat mikroorganismy v infikované tkáni i její patologické změny. Hmotnostní spektrometrie umožňuje sledovat přítomnost a průběh infekce na základě detekce charakteristických molekul produkovaných mikroorganismy. Cílem této práce bylo optimalizovat přípravu vzorků plicní tkáně infikované A. fumigatus nebo...
|
|
|
Genetické pozadí a šíření azolové rezistence u Aspergillus fumigatus
Holíková, Kristýna ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Lysková, Pavlína (oponent)
Aspergillus je celosvětově rozšířený rod saprofytických vláknitých hub, zahrnující oportunistické patogenní druhy, které způsobují onemocnění zvané aspergilóza. V léčbě aspergilózy mají nezastupitelnou roli azolové deriváty, které inhibují biosyntetickou dráhu ergosterolu, což vede k narušení plazmatické membrány hub. Prevalence rezistence vůči azolům u aspergilů v současné době rapidně narůstá, což zvyšuje mortalitu pacientů. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků spojených s rezistencí vůči azolům se zaměřením na její genetické pozadí a globální rozšíření. Hlavní důraz je kladen na situaci u druhu Aspergillus fumigatus, který je nejčastějším původcem aspergilózy. Rezistence k azolovým derivátům vzniká při dlouhodobém vystavení hub azolovým léčivům či fungicidům. V největší míře dochází k jejímu vzniku při užívání azolových fungicidů v zemědělství. Mechanismů rezistence je celá řada. Většina z nich se týká mutací v genu cyp51A, na který působí azoly, a v jeho promotoru. Celosvětově nejrozšířenější je mutace TR34/L98H zahrnující tandemové repetice v promotoru genu kombinované s bodovými mutacemi. Nejčastější mechanismus rezistence, který není spojený se změnami v genu cyp51A, je zvýšená exprese efluxních pump. Mutace způsobují odolnost vůči azolům a nenarušují výrazně produkci...
|
|
|
Analýza plicních vzorků infikovaných Aspergillus fumigatus a Pseudomonas aeruginosa metodami rastrovací elektronové mikroskopie
Juříková, Tereza ; Benada, Oldřich (vedoucí práce) ; Nebesářová, Jana (oponent)
Infekční onemocnění představují i přes významný pokrok v medicíně ohrožení života, k čemuž přispívá nárůst multirezistentních kmenů mikroorganismů či pozdní odhalení původce onemocnění. Oportunně patogenní houba Aspergillus fumigatus vyvolává onemocnění dýchací soustavy, která nazýváme aspergilózy. Invazivní plicní aspergilóza se rozvíjí u imunokompromitovaných pacientů po vdechnutí všudypřítomných spor A. fumigatus a ročně na ni umírá 450 000 pacientů. V infikované tkáni se tvoří biofilm, který částečně chrání A. fumigatus před antimikrobiálními látkami. Pozdě zahájená terapie proto nemusí být dostatečně účinná. Infekce imunokompromitovaných pacientů a tvorba biofilmů je charakteristická i pro gram negativní bakterii Pseudomonas aeruginosa, která je díky produkci mnoha virulenčních faktorů a multirezistenci k antibiotikům obávaným oportunním patogenem. Rastrovací elektronová mikroskopie (SEM) poskytuje detailní informace o morfologii mikroorganismů s rozlišením desítek nanometrů, což umožňuje pozorovat mikroorganismy v infikované tkáni i její patologické změny. Hmotnostní spektrometrie umožňuje sledovat přítomnost a průběh infekce na základě detekce charakteristických molekul produkovaných mikroorganismy. Cílem této práce bylo optimalizovat přípravu vzorků plicní tkáně infikované A. fumigatus nebo...
|
|
|
Studium biodegradace polyhydroxyalkanoátů.
Wurstová, Agáta ; Přikryl, Radek (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium biodegradace polyhydroxyalkanoátů, konkrétně polymeru polyhydroxybutyrátu. První část práce se zabývá studiem biodegradace polyhydroxybutyrátu ve formě PHB prášku a PHB fólie pomocí vybraných druhů mikroorganismů z řad bakterií, kvasinek a plísní. Jako zástupce bakterií byl vybrán mikroorganismus Delftia acidovorans, z řad kvasinek Aureobasidium pullulans a ze zástupců plísní Aspergillus fumigatus. Aktivita extracelulární PHB depolymerázy byla analyzována turbidemitrickým měřením suspenze PHB granulí. Zároveň byla stanovena hodnota pH a teplotního optima jednotlivých PHB depolymeráz. Z výsledků vyplývá, že bakterie D. acidovorans dokáže částečně degradovat PHB, naopak kvasinka A. pullulans nedokáže PHB účinně degradovat. Nejvýraznější degradační schopnost vykazovala plíseň A. fumigatus, která PHB kompletně degradovala v rámci daného testu. Extracelulární enzymy exprimované těmito mikroorganismy při kultivaci na PHB jako jediném zdroji uhlíku byly analyzovány pomocí SDS-PAGE. Druhá část práce se zabývá biodegradací PHB ve formě PHB fólie, PHB tvrzené fólie a PHB Nanoul textilie v rámci standardního kompostovacího testu. Polosuchá kultivace podávala pozitivní výsledky, kdy v intervalu od 14. dnů do dvou měsíců byly zcela biodegradovány všechny formy použitých PHB. Co se týče polosuché kultivace, byla touto metodou ještě studována míra biodegradace polyuretanových elastomerů, kde část polyesterového polyolu byla nahrazena PHB (PU-PHB). Testovány byly vzorky obsahující komerční PHB od firmy Sigma a vzorky s PHB připravené na Fakultě chemické VUT v Brně. Jednotlivé vzorky se navíc lišily rozdílnou koncentrací dispergovaného PHB (1 %, 5 % a 10 %) v polyuretanu. Na konci kultivace, která trvala dva měsíce, byly zjišťovány mechanické změny materiálu v tahu, účinnost biodegradace vážkovou analýzou a změna povrchu materiálu analýzou mikroskopickou.
|
host ::
RSS.